• aktuality

Stárnutí a restaurování ručního papíru

Na sérii grafických listů od Francisca Goyi vám představí postup čištění profesionální restaurátor papíru Jan Slivka, jenž má mnohaleté restaurátorské zkušenosti z působení v Židovském muzeu v Praze, ze soukromé praxe a navíc pochází z rodiny, kde se restaurování papíru věnují již tři generace.


Předmětem restaurování byla série La Toromaquia, která se skládá z 33 grafických tisků. Při restaurátorském průzkumu bylo zjištěno, že tato série byla složena ze tří různých pravděpodobně nekompletních sérií. Každá z těchto sérií měla jiný typ adjustace a to zásadně ovlivnilo i proces jejich degradace. Kromě restaurátorského zásahu, který tvoří mechanické a vodní čištění, vyrovnání povrchu, zcelení trhlin a doplnění perforací bylo zadavatelem vyžadováno sjednocení všech grafik do jednotné podoby. Jedna část série byla bez adjustace (obr. 1), papírová podložka byla výrazně tmavší, místy se objevovaly skvrny od foxingu (rzivé skvrny, pozn. ed.). Druhá část série byla nalepena na knihařské lepence (obr. 2), která byla vylepena alkalickým papírem. Díky tomu jsou tisky v této sérii světlé a takřka bez foxingu. Poslední část série byla v nejhorším stavu. Grafiky byly nalepeny na knihařskou lepenku a vylepeny mramorovaným papírem.

Tento papír byl kyselý a plný nečistot, což způsobilo silně zahnědlý povrch papíru a velké množství skvrn od foxingu (obr. 3).

obr. 1

obr. 2

obr. 3


Zkoušky prokázaly, že jediným způsobem, jak sjednotit bílý odstín papíru a zároveň odstranit skvrny od foxingu, je proces bělení. Proces bělení je nereversibilní proces restaurování. Vlákna uvnitř papíru se nevratně poškodí. Tato metoda je tedy doporučována jen výjimečně a to hlavně u děl na papíru, u kterých je vizuální hodnota zničena žloutnutím papíru nebo foxingem. Při vytváření restaurátorského postupu byl na tento problém zadavatel předem několikrát upozorněn, přesto se rozhodl pro tento postup restaurování.


obr. 4

obr. 5

obr. 6


Po mechanickém čištění od prachu a drobných nečistot (obr. 4) se z grafik sejmuly nalepené knihařské lepenky. Poté byly papíry vyčištěny šetrným tenzidem (obr. 5)

a vykoupány v teplé destilované vodě. Následně se jednotlivé listy bělily v 3% roztoku peroxidu (obr 6). Skupiny grafik byly běleny různě dlouhou dobu, aby se dosáhlo stejného výsledného odstínu. Nejsvětlejší grafiky byly běleny po dobu 30 minut, nejtmavší 2,5 hodiny vždy ponorem v lázni peroxidu. Po bělení byly grafické listy usušeny. Ztráty a trhliny se doplnily papírenskou pololátkou a zaklížily 0,5% lepidlem.

Po vyschnutí a vyrovnání pod zátěží se grafiky uložily do obálky z alkalického papíru.



Po restaurování:




Další ukázky a více o restaurování na zrestaurovat.cz