Matěj Smetana: ABC
23. 1. - 3. 4. 2019
Site specific video-projekt s názvem ABC Matěje Smetany instalovaný v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně může být pro čtenáře z počátku záhadou. „O co se jedná? Je to reklamní upoutávka? Indiferentní animace? Šetřič obrazovky?“ Jde o hravý, ale sofistikovaný umělecko-vědecký projekt, který se svou nevtíravostí snaží na monitorech počítačů zapadnout mezi ostatní informační platformy knihovny.
Ve virtuálním prostředí počítače ožívají jednotlivá základní písmena latinské abecedy, která dostala od autora speciální a dost netradiční zadání: naučit se určitým způsobem pohybovat a dospět až
k vlastnímu stylu chůze. Pro tento úkol autor znaky vybavil „klouby” a „svaly” dle lineární „anatomie” jednotlivých písmen, díky nimž se začala rozpohybovávat a posunovat v rámci virtuální plochy programu. Konečné animace jsou výsledkem evolučního vývoje mnoha generací každého z písmen, kdy vždy nejúspěšnější postupuje do další úrovně vývoje. Dvacet šest monitorů s animacemi autor nepravidelně rozmístil ve veřejných prostorách všech sedmi pater knihovny MZK, do foyer i do studoven. Každý monitor přehrává samostatný záznam o pokroku jednoho písmene.
Umělá inteligence je součástí našeho každodenního života. Nejmožnější a nejnemožnější aplikace nás provází téměř na každém kroku. Někdy můžeme mít pocit, že se blížíme ve společnosti utopii podobné románu Raye Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita.
Autorovi však šlo spíše o jinou analogii svého site specific projektu. Knihovna je prostorem, jenž lidem slouží k rozšiřování vědomostí a učení, získávání informací prostřednictvím knih a časopisů. Ty nám pomáhají orientovat se ve světě a na základě poznatků druhých lidí či lidí z předchozích generací vyhodnocovat a vytvářet poznatky nové. Písmové znaky jsou standardně prostředníky předávání informací a neprochází dramatickými vývojovými posuny. Zde jsou v nové pozici. Písmena nejsou nositeli informace určené ke čtení, nejde o to, jakou představují hlásku či jaký slovní celek by mohla utvořit.
V tomto projektu je každá litera sama za sebe se svou (umělou) inteligencí a schopností pohybovat se
a učit, dosahovat určitých výsledků. Písmena uplatňují svůj potenciál pohybu dle svého tvaru a dosahují dle možností rozmanitých výsledků.
Projekt ABC vyžaduje vnímavější a otevřenější přístup pozorovatele, který akceptuje širší přesah výtvarného umění do vědecko-technické sféry. Podstatná je ve vztahu ke knihovně paralela úzce související s knihami a jejich užíváním, tedy systém písma a schopnost učení. I v projektu ABC si některá písmena poradí s úkolem lépe a jiná hůře, některá dělají rychlé pokroky na základě předchozích poznatků, jiná se zaseknou na mrtvém bodu a dále se nedostanou, tak jako se to děje i v lidském světě.
Julie Kačerovská (kurátorka)
Slovo autora:
„Existuje množství aplikací, které používají strojové učení. Tento princip je v současnosti často využíván od analýzy psaného textu až po programování robotických vysavačů a autonomních vesmírných sond. Pro pohyb písmen využívám velmi současných nástrojů strojového učení a evoluce prostřednictvím softwarové umělé existence, abych zprostředkoval proces jejich postupného zdokonalování se v pohybu.
Písmena ― znaky postupně prozkoumávají možnosti hýbání se až k jakési neobratné chůzi. V každé generaci
je 10 písmen, každé z písmen se pokouší náhodně stahovat svaly. Písmeno, které se na ose zleva doprava dostane nejdále, je “rodičem” pro další generaci. Od něj potom 10 písmen v nové generaci odvozuje svůj pohyb, každé s jinou náhodnou odchylkou. Do další generace postoupí opět znak, který se dostal nejdále. Takto se písmeno v pohybu postupně zlepšuje. Odkazují tím na tradici experimentů s umělou evolucí (např. Karl Sims, 1994), zároveň tento přístup přináší do prostředí Moravské zemské knihovny i samotný kontext „učení se”.”
Matěj Smetana