V galerii Neumannka v Praze se koná výstava předního obalového studia zaměřeného na speciální kartonáž. Obaly z papíru, lepenky či plastu z produkce Studia Činčera se zaměřují nejen na dokonalou funkci a profesionální provedení, ale také na estetickou rovinu obalu, který sám o sobě i v multiplikované vrstvě funguje jako minimalistický sochařský objekt. Výstava potrvá do 23. 3. 2022.
Studio Činčera založil Jan Činčera s manželkou Zorkou v roce 1992. Jakožto umělec pracující s papírem ve volné tvorbě (a někdejší asistent profesora Miloše Šejna na AVU
v Praze), dokázal vnést poetiku a výtvarnou kvalitu do průmyslového světa. V posledních letech se ve studiu zapojuje také syn Matěj Činčera, jehož hlavní doménou je však grafický design.
Papír je pro nás stavebním materiálem, hledáme dokonalé proporce, o obalech přemýšlíme jako o prostorových objektech, které mají především chránit, ale i sloužit a pomáhat předmětu, obaly mají estetické kvality, vymezují prostor vnitřní i vnější, skrývají tajemství, co je uvnitř (?), papír nás fascinuje svým povrchem, strukturou, barevností, přírodní podstatou, je materiálem s kulturní tradicí, naopak plast, jako nový materiál, svým průsvitem, pevností
a pružností, uvažujeme o důležitosti odvrácených a vnitřních stran, obaly jako prostorové objekty jsou pro nás intimní architekturou...
Tímto textem je uvedena výstava Studia Činčera v prachatické tamní malé designové galerii Neumannka, v níž se v pravidelných dvouměsíčních intervalech, na samostatných výstavách, představují přední designéři. Avízovaná výstava je již čtyřicátá v pořadí.
Název zvolil Jan Činčera velmi skromný – „Umím jen papírové krabice“.
Za tímto popisem se však skrývá velmi široké specializované odvětví obalového designu, kterému se věnuje celý svůj profesní život spolu se svou ženou Zorkou.
Instalace obalů je velmi hravě řešena, barevné objekty jsou zavěšeny od stropu na neviditelných vláknech a levitují ve výši očí. Člověk je tak záměrně vystaven přímému kontaktu a detailnímu pohledu na strukturu papíru; a může z bezprostřední blízkosti pozorovat různé techniky zušlechťování papíru. Zároveň se mezi těmito kinetickými útvary prochází a čeká na jejich drobné pootočení, aby mu blýskl do očí nápis či logo firmy, pro kterou je prezentační obal vytvořen. V mírně se pohybujících zavěšených prostorových objektech se ukrývají atypické konstrukce obalů s ražbou, slepotiskem nebo důmyslným výsekem. Zespodu, z pohledu malého dítěte, vyvolávají instalované předměty dojem, jako by pršely z nebe na zem. Právě úmyslný minimalismus celé instalace, který dává co nejvíce prostoru fantazii a úhlu pohledu návštěvníka, je na výstavě tím nejpůsobivějším. To, že je vše vyvoláváno paradoxně předměty na první pohled geometrickými, strohými, užitkovými (krabice, boxy, pouzdra), celkový účinek instalace ještě umocňuje.
Text: Julie Kačerovská a Kateřina Zemanová
Foto a video: Kateřina Zemanová