Vendula Chalánková: Bez názvu
(30. 4. - 25. 6. 2019)
Vendula Chalánková je známá autorka svérázných komiksů, vyšívaných a vystřihovaných ilustrací, ale také maleb, objektů a instalací. Její tvorba je dobře rozpoznatelná díky specifické formě stylizace, plošné syté barevnosti, přítomnosti humoru a absurdity, jemným „ženským” technikám a poetikou v kombinaci s punkovou drzostí až drsností, ztvárňováním běžných předmětů a témat současné všední reality
v umělecké tvorbě klasickými technikami výtvarného umění.
Tvorba Venduly Chalánkové odkazuje ke dvěma váženým odvětvím malířství, jedná se o hyperrealismus (série obrazů Elektrospotřebičů, 2011-2012; portrétování fotovoltaických panelů v plenéru, Plenér, 2016) a geometrickou abstrakci (malby úředních obálek Nikdy nerezignujeme na vymáhání vašeho dluhu, 2015; série Jídla, elementarizované vyobrazení typických českých pokrmů, jako je např. párek
s hořčicí na tácku, tlačenka, chleba se salámem, 2015). Již podle názvů děl je zřejmé, že tyto odkazy jsou míněny s nadsázkou, ovšem za humornými nápady vyvstávají poměrně vážná témata dnešní doby (zadluženost, změna krajiny, konzum).
Obě tyto malířské větve autorka propojila právě v projektu pro Moravskou zemskou knihovnu. Vytvořila sérii maleb na plátno, kdy každá malba odpovídá rozměry a barevností konkrétním, v proporcích zvětšeným hřbetům knih z oddělení prezenčních výpůjček Moravské zemské knihovny, jež jsou označeny kódy a typickým barevným kolečkem (puntíkem), tedy systémovými identifikačními prvky knihovny. Malby působí na první pohled abstraktním dojmem, na plátna nejsou převedeny tituly knih.
Podobně jako v jiných svých dílech si autorka vybrala námět, jenž je sám o sobě všední. Tisíce knih, resp. jejich hřbety jsou nepřekvapivou podívanou pro každého čtenáře knihovny. V pojetí autorky se stávají obrazem, trvalým artefaktem, který knihu redukuje na barevný výřez obálky a zároveň tím nějak posiluje její význam. Jak? Možná už tím, kolik je vybraným hřbetům věnováno pozornosti a času při jejich „portrétování”. Řadou obrazů vzniká instalace a vlastně i plošné zátiší. Jako v jiných svých dílech vytváří autorka obrazy-předměty, ze kterých sestavuje variabilní plošné sestavy, které ovlivňují další vyznění díla. Až řazením knih vzniká knihovna či alespoň knihovnička, kde knihy mezi sebou svým obsahem vytváří zvláštní vztah, v projektu Bez názvu pouze tušený. Vznikly tedy opět abstrakce,
za kterými jsou konkrétní předměty a obsah.
Julie Kačerovská (kurátorka)
Slovo autorky:
Do Moravské zemské knihovny jsem chodila zejména jako studentka v letech 1999-2006. Ukončení mých návštěv zapříčinil požár. Byt, kde jsme v mých studentských letech bydleli, vyhořel a v něm i mnou zapůjčené knihy z knihovny. Musela jsem si tehdy na hasičích vyžádat potvrzení, to do knihovny zanést a tím moje návštěvy a půjčování knih skončilo. Knihovnu jsem začala navštěvovat znovu letos s Julií Kačerovskou. Fascinována knihami, které se z knihovny nedají odnést, jsem započala práci na obrazové sérii hřbetů knih. Obrazy vycházejí
z konkrétních knih v knihovně a všechny obsahují fosforově růžové kolečko a barevné kódy, které jsou
u každého žánru jiné. Zajímavostí jsou zejména knihy o Umění, které mají fosforové kolečko nalepené přímo
v bílém kódu. Hřbety jsou vyobrazeny bez názvu, ten nesou samotné obrazy. Jde konkrétně o obrazy s názvy: Umění 1, Umění 2, Umění 3, Klíč k určování bezcévných rostlin, Practical instrumental, Technický slovník, Zařízení budov a další, jimž byly předlohou konkrétní tituly.
Tato moje fascinace konkrétní věcí, kterou se snažím zachytit na obraz, sahá do roku 2003, kdy vznikl můj první obraz olejem na plátně. Jmenuje se Tatova čepica a jde o přemalování tatovy čepice. Hřbetům knih pak předchází série Šanonů, na kterých jsem pracovala v loňském roce.
Vendula Chalánková